Když jsem byl mladý, měl jsem jednu nejhorší obavu: že prožiju celý život v osamělosti, bez partnerky a dětí. Tento strach z osamělosti mě paradoxně uzavíral. Uzavřenost mi bránila otevřít se lidem a navazovat skutečné, hluboké vztahy.
Zkoušel jsem mnoho návodů, jak zaujmout, jak rozvíjet lásku a mít šťastné manželství. Většina rad nevedla k trvalému úspěchu. Hlavní pravdu, která se skrývá za všemi „těmi“ tipy, jsem objevil až po více než 15 letech našeho společného soužití s manželkou a s našimi dětmi.
Proč vzniká osamělost ve vztahu? Mechanismus uzavření
To, jestli se ve vztahu cítíme osaměle, závisí výhradně na našem rozhodnutí. Zvolíme si:
Uzavřít se vůči lidem okolo nás.
Nebo se vědomě otevřít a pustit je do svého srdce.
Toto rozhodnutí je často nevědomé. Typický příklad: Partner nás zraní. Naše automatická a obranná reakce je okamžité uzavření se do sebe.
Problém: Dokud jsme uzavření, jsme sami. A čím déle tento stav trvá, tím více se náš vztah bortí. Pro naplněný, láskyplný vztah je nutné zůstat otevřený jeden druhému.
Jak překonat strach a osamělost ve vztahu?
Nejjednodušší rada zní: Prostě se neuzavírat. Což je, jak víme, snazší říci než udělat.
Proto existuje druhá, stoprocentně proveditelná možnost, která vede k trvalému řešení konfliktů ve vztahu a zvyšuje otevřenost ve vztahu:
Kdykoliv se uzavřete, cítíte strach a pocit osamělosti, rychle se vědomě otevřete zpět. Toto opakujte neustále.
Dobro a kvalita našich vztahů závisí na této pravidelné, vědomé otevřenosti. I když nás lidé zraní, naše vztahy za to stojí.
I kdybyste se za den uzavřeli 99krát, stačí se po sté znovu otevřít.
Každodenní trénink otevřenosti: Cesta ven ze samoty
Být ve vztahu a rozvíjet ho je naše rozhodnutí. Stejně jako být osamělý a sám. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že ta první varianta je nesrovnatelně lepší.
Každý den si všímám, jestli se neuzavírám, a dělám vše pro to, aby se to nestalo. A když se to stane, nepanikařím. Prostě se otevřu lidem kolem sebe.
Zkuste to taky. Začněte si uvědomovat, kdy se uzavíráte, a okamžitě se otevřete zpět.
Dejte mi vědět, jak se vám změnil život.
Radek Osička – Heart Coach
Cítíte, že je vaše zeď příliš vysoká a nedaří se vám ji zbourat samotným? Pomohu vám najít bezpečný způsob, jak se znovu otevřít.
Protože fyzická přítomnost partnera nezaručuje emoční spojení. Osamělost ve vztahu vzniká ve chvíli, kdy se (často nevědomě) uzavřete do sebe ze strachu před zraněním, kritikou nebo odmítnutím. Postavíte kolem sebe zeď. Partner je sice v místnosti, ale k vašemu srdci se nedostane.
Bojím se otevřít, protože mě partner v minulosti zranil. Co s tím?
To je přirozená obranná reakce. Ale ta zeď, která vás chrání před bolestí, vás zároveň chrání před láskou. Řešením není „hodit se lvům“, ale začít se otevírat po malých krocích. Zkuste sdílet malou emoci. Pokud to partner přijme, získáte odvahu jít dál. Odvaha není absence strachu, ale jednání navzdory jemu.
Co když se otevřu a partner to neopětuje?
To se může stát. Ale pamatujte: Otevíráte se primárně kvůli sobě, abyste vy nežili v křeči a samotě. Vaše otevřenost často inspiruje i partnera, aby odložil své brnění. Někdo musí být ten první, kdo tu spirálu mlčení přetne.
Jak poznám, že se „uzavírám“?
Poznáte to fyzicky i emočně. Cítíte stažení v hrudi, uhýbáte pohledem, odpovídáte jednoslovně, v duchu partnera soudíte nebo se stahujete do jiné místnosti (k mobilu, k práci). Ve chvíli, kdy si tento moment uvědomíte, máte volbu: Zůstat v ulitě, nebo se nadechnout a zkusit navázat kontakt?
