Když se vzájemná blízkost vytratí a náš vztah se začne hroutit, je to moment, kdy máme šanci zastavit se a znovu si připomenout, že láska stojí za naši plnou pozornost a úsilí.
To nejkrásnější a nejdůležitější, co ve vztahu máme, je vzájemná blízkost. Není to jen dar, je to i největší společná práce, na které neustále stavíme. Udržet si vzájemnou blízkost ve vztahu navzdory všemu, co nám život přináší, je náročný úkol, který vyžaduje naši plnou, láskyplnou pozornost a energii. Tato blízkost naplňuje náš vztah hlubokou láskou, rozpouští strach a pochybnosti, dodává nám nezdolnou sílu a má moc pozitivně přetvářet svět kolem nás.
Proč dochází k odcizení ve vztahu? Ztráta otevřenosti a vnější tlaky
Získat takovou blízkost chvíli trvá. Vyžaduje to odvahu, otevřenost a ochotu dotknout se zranitelných míst v našich srdcích. Když ji najdeme, přejeme si, aby trvala navždy, ale víme, že život je neustálá změna. Blízkost občas ztrácíme, ať už tím, že se v těžkých chvílích uzavřeme sami do sebe, nebo tím, že dovolíme vnějším tlakům, aby mezi nás vrazily klín.
Může to být tlak z práce, starost o rodinu, staré nevyřešené bolesti, nebo cokoli, co stojí v cestě našemu spojení. Tento klín se projevuje nepříjemnými pocity: nejistotou, osamělostí, studem, lítostí. Jsou mezi námi a brání naší vzájemné jednotě, což může vztah ohrozit.
Jak překonat odcizení ve vztahu? Technika „Stojíme bok po boku“
Máme ale na výběr. Můžeme všechny tyto náročné situace, které mají moc nás rozdělit, využít k tomu, aby nás naopak ještě více spojily a posílily. Uděláme to jednoduše tak, že jim nedáme prostor, aby se dostaly mezi nás. Postavíme se těsně bok po boku. Pak problémům nezbude nic jiného, než stát před námi, kde je můžeme společně vidět a řešit. A to je mnohem silnější a nadějnější pozice k překonání jakéhokoliv problému.
Naše zkušenost s obnovením blízkosti
Ať už jsme s Lucií čelili velkým tlakům – od starostí o zdraví dětí, přes nejistotu při změně kariéry, až po obavy o naše blízké – vždy jsme stáli bok po boku. Společně jsme situaci zvládli, protože jsme odmítli nechat cokoliv, aby se dostalo doprostřed. Víme, že nástrahy do života přijdou, ale také víme, že nás nerozdělí, nýbrž semknou. Nenecháme si vzít naši vzájemnou blízkost.
Výzva pro čtenáře
Zkuste to taky. Když čelíte problémům, dívejte se na ně pohledem vzájemné blízkosti a důvěry. Nenechte je, aby vás oddělily, ale využijte je jako pozvánku k ještě hlubšímu spojení. Vždy existuje cesta, když ji hledáme spolu.
Radek Osička – Heart Coach
Časté otázky o budování blízkosti
Samota ve dvou je signálem, že se vytratila intimní komunikace. Prvním krokem není vyčítat partnerovi („ty si mě nevšímáš“), ale pozvat ho ke sdílení („chybíš mi“). Zkuste večer místo televize promluvit o tom jak jste se cítili během dne.
To je nejtěžší, ale nejdůležitější část. Zkuste si to představit vizuálně. Místo abyste stáli proti sobě (jako soupeři v ringu), sedněte si vedle sebe na gauč a dejte problém (např. dluhy, výchova dětí) „před sebe“ na stůl. Řekněte: „Tohle je náš problém. Jak ho SPOLU vyřešíme?“ Tím změníte dynamiku z boje na spolupráci.
Muži (a někdy i ženy) se často uzavírají, když cítí tlak nebo selhání. Pokud budete tlačit („musíme si promluvit“), uzavře se víc. Zkuste vytvořit bezpečí. Neřešte problém, jen buďte v jeho blízkosti bez nároků. Často pomůže společná aktivita (procházka, práce), kde slova přijdou sama, když opadne stres.
Ano, pokud ji zvládnete společně. Páry, které prošly těžkými zkouškami (nemoc, ztráta práce) a neobrátily se proti sobě, mají mnohem hlubší pouto než ty, které zatím pluly jen po klidné hladině. Jizvy se stávají důkazem vaší společné síly.
